Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kulturní politika Prahy 7 aneb jak se tvoří moderní čtvrť
Srstková, Olga ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Špaček, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce analyzuje kulturní politiku městské části Praha 7, jejímž základem se stal v roce 2016 pilotní projekt strategického plánování kultury Art District 7. Studie se zabývá konceptem Kreativních měst Charlese Landryho a jeho aplikací v českém prostředí, kriticky zpracovává teorii Richarda Floridy o Kreativních třídách a pojetí autenticity od Sharon Zukin. Metodologie výzkumu se formou srovnávací analýzy pokouší odhalit implementaci projektu Art District 7 v praxi a odlišnost kulturních politik radnice a samotných kulturních aktérů. Každá kapitola analytické části diplomové práce je zároveň kategorií vyplývající z kritického pohledu na koncept kreativní čtvrti na Praze 7. V jednotlivých oddílech s názvem Komunita, Prostor a ART je zřetelně charakterizována proměna politik kulturních aktérů (divadlo, hala, kavárna) během dvou let trvajícího výzkumu v dolních Holešovicích. Kapitola Komunita popisuje postupnou změnu vztahu kulturních aktérů k lokálním obyvatelům dolních Holešovic a zároveň prezentuje aktérské chápání sebe sama jako určitého druhu společenství. Druhá kapitola akcentuje proměny vnitřních dispozic objektů a zároveň i analyzuje prostorové změny na úrovni ulice a parteru objektů. Třetí kapitola ART předkládá různá pojetí umění a kultury u každého z kulturních objektů...
Gentrifikace v postsocialistickém kontextu střední Evropy. Komparativní případová studie - Varšava a Praha
Novotný, Ondřej ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Práce se zabývá problematikou gentrifikace v postsocialistickém kontextu střední Evropy. K tomuto jevu dochází především ve vnitřních městských čtvrtích, kde je skrze zhodnocování fyzické podoby budov (např. byty, obchody a restaurace) narušována zdejší původní sociální skladba tím, že jsou vytlačovány chudší vrstvy těmi majetnějšími. Ve městech poznamenaných komunistickým způsobem územního plánování byly budovány periferní panelové výstavby na úkor renovace vnitřní městské části a po pádu železné opony tak vznikl velký potenciál pro investice. Proces gentrifikace je v této práci ilustrován na komparaci dvou městských čtvrtí: Praga-Północ (Varšava) a Praha 7 (Praha) v období let 1989-2017. Jako výchozí bod srovnávání je zde využit speciální případ čtvrti Prenzlauer Berg v Berlíně, kde se proces výrazně projevil již v 90. letech. Cílem práce bylo vyzkoumat, jakou návaznost na Berlín mají v tomto ohledu Varšava a Praha a v čem se tyto případy odlišují. Zároveň je studována role veřejného sektoru jako relevantního faktoru ovlivňujícího gentrifikací v postsocialistické střední Evropě. Výsledky studie ukázaly, že se ve čtvrtích Praga-Północ a Praha 7 objevují analogické procesy gentrifikace jako v Prenzlauer Berg, probíhají ale trochu jiným způsobem a s několikaletým zpožděním. Hlavní rozdíl mezi oběma případy...
Tisk sloužící veřejnosti? Radniční periodika Hlavního města Prahy - přehledová studie
Písačková, Kateřina ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Krobová, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem tzv. radničních periodik, neboli periodiky územních správních celků, jak je definuje novela tiskového zákona účinná od roku 2013. Podle tiskového zákona je úlohou těchto periodik přinášet objektivní a vyvážené informace o samosprávním celku a zároveň poskytovat přiměřený prostor pro sdělení, které vyjadřují názory členů místního zastupitelstva. V minulosti bývala tato periodika předmětem kritiky převážně z toho důvodu, že je vládnoucí politické reprezentace zneužívaly k vlastnímu politickému PR, které tak bylo hrazeno z veřejných financí. Na funkci těchto periodik pro občanskou společnost a místní komunity bylo dosud nahlíženo především tímto prizmatem. Ve své práci jsem se proto zaměřila mimo jiné na stránku jejich postupné profesionalizace, kterou nedávná novela tiskového zákona podpořila. Metodou dotazníkového šetření mezi redaktory radničních periodik aktuálně vycházejících v Praze zkoumám pozadí jejich vzniku, organizaci a personální zajištění redakcí i mechanismy kontroly plnění zákonných požadavků objektivity a vyváženosti. Kromě dotazníkové šetření předkládám také případovou studii časopisu Hobulet, vydávaného úřadem městské části Praha 7, který lze považovat za případ progresivní praxe na tomto poli. V teoretické části práce detailně popisuje...
Samospráva, hospodaření a rozvoj městské části Praha 7
Kechnerová, Jana ; Čopík, Jan (vedoucí práce) ; Kobzev Kotásková, Sylvie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá socioekonomickými a politickými aspekty řízení městské části Praha 7 a vlivem místní samosprávy na její rozvoj. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy z odborné literatury a dalších zdrojů spojené s místní samosprávou a jejím financování, včetně komunální politiky a komunálních voleb. Praktická část je zaměřena na charakteristiku dané městské části hl. m. Prahy. Především na socioekonomické ukazatele, výsledky komunálních voleb, rozbor finanční stránky městské části a vyhodnocení perspektivy budoucího rozvoje.
Srovnávací analýza revitalizačního potenciálu městských částí Prahy 3 a Prahy 7
Holmanová, Nikol ; Pek, Tomáš (vedoucí práce) ; Jiroušková, Šárka (oponent)
Cílem práce je srovnání revitalizačního potenciálu obou území a zhodnocení plánovaných projektů využití industriálních staveb na území obou městských částí. V tomto směru jsou uvedeny příklady industriálních staveb obou území, jejich původní a minulé využití a je popsán jejich současný stav. Práce vyhodnocuje pozitivní a negativní stránky uskutečněných i plánovaných projektů a jejich vliv na okolí. Zohledňují se obě území z hlediska jejich historického vývoje, současného využití a zátěže a budoucích záměrů v kontextu omezení daných umístěním, územním plánem a vnějšími, nejen ekonomickými, vazbami. Doplňkovou součástí práce je jednoduchá příkladová studie již revitalizovaného území obdobného charakteru jinde ve světě.
DEMOGRAFICKÉ POSTAVENÍ MČ PRAHA 7 V RÁMCI HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Hochmal, Vít ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Fiala, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat vývoj a stav demografických ukazatelů městské části Prahy 7, kterou zároveň vymezuje v rámci hlavního města Prahy. Tohoto cíle se snaží dosáhnout pomocí statisticko-demografických metod analýzy dat. Jedná se tedy o jakýsi manuál pro všechny, kteří se o Praze 7 chtějí dozvědět něco víc na základě demografických údajů. V první kapitole jde o vymezení jednotlivých katastrálních území Prahy 7 z hlediska historického i emografického. Druhá kapitola je již zaměřena na Prahu 7 jako celek. Nejprve se v ní zabývám vývojem počtu obyvatel a jejich strukturou. Kapitola o struktuře obyvatel je ještě doplněna projekcí na dalších 20 let dopředu. Následuje podkapitola zkoumající strukturu domovního a bytového fondu a bytové výstavby, na kterou navazuje hodnocení ekonomické aktivity obyvatel této městské části. Na závěr přidávám vyhodnocení perspektivy budoucího vývoje, kde využívám metody SWAT analýzy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.